Sója - jíst či nejíst? Toť otázka ...

1. října 2017, Petr Novotný, výživový poradce

Často se dočteme, že luštěniny (fazole, hrách, čočka) obsahují neplnohodnotné bílkoviny (tj. mají nevyvážený obsah esenciálních aminokyselin). 

Sója, přestože patří do skupiny luštěnin, je určitou výjimkou, neboť ve srovnání s jinými luštěninami obsahuje velmi kvalitní a dobře stravitelné bílkoviny. Svojí biologickou hodnotou se rovnají bílkovinám masa, mléka nebo vajec. 

Sójové boby a výrobky z nich (sójové maso, sójové mléko, tofu, tempeh, natto, olej apod.) obsahují přes 50 % nenasycených mastných kyselin (zdravých tuků). Dobrou zprávou je, že v porovnání s živočišnými tuky, sójový tuk neobsahuje cholesterol. Obsah sacharidů v sóji je cca 20-25 %, z toho pouze 5-6 % cukrů. Sója obsahuje vysoké množství vápníku, draslíku, hořčíku a železa. 

Hlavními pozitivy pro zdraví zejména ženské populace je obsah tzv. fytoestrogenů. Tyto látky snižují neblahé vedlejší projevy menopauzy u žen, zpomalují stárnutí a jsou účinnou prevencí před vznikem osteoporózy.

Vše má své ALE !

Odhaduje se, že přibližně cca 80% celosvětové produkce sóji je geneticky modifikováno.

Jaká rizika z toho pro nás plynou?

Při nákupu je vhodné zaměřit pozornost na bio produkty (ty jsou bez rizika GMO).

Sója obsahuje sice velmi dobře stravitelné bílkoviny, ale jako celek je většina sójových produktů spíše obtížně stravitelná. Výjimkou jsou produkty fermentované (neboli kvašené) - sójové omáčky, miso pasta, tempeh, natto. Při trávení působí sója kyselinotvorně (i přes fakt, že je bohatým zdrojem zásaditých minerálů) - důvodem je vyšší obsah bílkovin. Termicky se sója chová neutrálně, což znamená, že se při její konzumaci ani nezahřejete ani neochladíte.