Co znamená to do nekonečna "omílané" PŘEKYSELENÍ organismu? 

18. listopadu 2017, Petr Novotný, výživový poradce

KYSELINOTVORNÁ a ZÁSADOTVORNÁ
vs. KYSELÁ a ZÁSADITÁ strava

Jak to vlastně FUNGUJE a v čem se tyto pojmy liší?

V případě, že budeme mluvit o kyselé či zásadité stravě, můžeme změřit hodnotu pH přímo v potravině (např. citrony jsou velmi kyselé, jejich pH = 2 až 3).

Pokud ale hovoříme o kyselinotvorné nebo zásadotvorné stravě, je tímto myšlen stav, který strava v těle po strávení vyvolá. Tedy jak daná potravina v těle reaguje.

Raději nějaký příklad?

  • Kyselý citron (ale jen pokud byl sklizen zralý!) v těle reaguje zásaditě (je tedy zásadotvorný).
  • Při trávení mléka, které je sice zásadité, se ale jeho bílkovina a tuk v těle stanou silnými oxidanty, mléko je tedy kyselinotvorné (okyseluje organismus).
  • Například vymíláním obilného zrna na bílou mouku dochází ke ztrátám obsažených zásadotvorných prvků (minerálů), což je jeden z mnoha důvodů, proč je bílé pečivo tím nejméně vhodným zdrojem sacharidů (resp. polysacharidů).

Takových příkladů si denně můžeme zkusit vymyslet desítky a budeme překvapeni, jak se dá někdy velmi jednoduše stravou řešit "překyselení" bez drahých doplňků stravy :-)

Při zpracování stravy dochází v našem těle ke vzniku mnoha důležitých metabolitů. Rozpadem bílkovin se uvolňuje kyselina sírová a fosforečná. Při metabolismu tuků a polysacharidů vznikají kyseliny mléčná a octová. Náš organismus má za úkol se co nejrychleji uvedených látek zbavit. To neznamená nic jiného než, že je potřebujeme co nejdříve neutralizovat pomocí alkalických (zásaditých) minerálních prvků, konkrétně nejčastěji pomocí vápníku, sodíku, draslíku a hořčíku. Výsledkem tohoto procesu zpracování je snížení koncentrace zmíněných minerálních látek v krvi a extracelulární (= mimobuněčné) tekutině, což dlouhodobě znamená ono známé překyselení organismu.

Přehled některých vybraných kyselinotvorných potravin:

  • Maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky, cukr a veškeré sladkosti jím slazené (včetně marmelád, džemů, sušenek, koláčů, koblih, buchet a zmrzlin...).
  • Obilniny - lehce kyselá reakce (klíčené jsou naopak zásadotvorné).
  • Luštěniny - lehce kyselá reakce (klíčené jsou zásadotvorné).
  • Ořechy (kromě např. mandlí), mák.
  • Ocet, citróny (důvodem je fakt, že citróny jsou v obchodu ke koupi většinou nezralé).
  • Tuky a oleje.