Potravinové intolerance a alergie jako běžní společníci našich životů?

19. února 2018, Petr Novotný, výživový poradce 

Nejčastějšími příčinami alergických reakcí po požití potravin jsou buď potraviny jako takové nebo pak různé přídatné látky (aditiva) používané v potravinářství. Mnoho lidí trápí reakce na různé chemické látky obsažené v průmyslově zpracovaných potravinách. Obecným doporučením je vyhýbat se většině běžně používaných konzervačních látek, barviv a stabilizátorů v potravinách ale i nápojích. Jako příklad můžeme zmínit dnes již každému známé siřičitany, kyselinu benzoovou a její soli, aspartam, acesulfam K, tartrazin či glutamáty.

Jak zjistíme, zda jsme alergičtí? A jak zjistíme, že máme na nějaké jídlo tzv. potravinovou intoleranci? Na alergologii se dnes u lékaře běžně provádí testy na alergii (obvykle na spektrum základních běžných potravin), tedy v krvi se zjišťují se protilátky tzv. IgE. Pokud není zjištěna alergie, často se provádí testy intolerance potravin. A zde se ukazuje, že v dnešní době se řada nemocí vysvětlí právě intolerancí, tj. nejedná se o alergický typ reakce, zprostředkované IgE protilátkami, ale hlavní roli hrají tzv. IgG protilátky. V současné době se běžně detekuje během jednoho krevního vyšetření cca 200 až 300 specifických IgG protilátek proti potravinám, ale i konzervačním látkám a barvivům, protispékavým látkám anebo i lékům.

Potravinové intolerance:

• obtíže přicházejí v hodinách až dnech
• tělo reaguje tvorbou protilátek IgG (imunoglobulin G)
• obtíže jsou různorodé - dušnosti, migrény, průjmy, únava, nadýmání
• trpí jí více než 40 procent populace

Potravinové alergie:

• obtíže nastupují v minutách (maximálně v řádu hodin)
• tělo reaguje tvorbou protilátek IgE (imunoglobulin E)
• obtíže: kopřivky, slzení očí, rýma, otoky, vyrážky, svědění, dušnost
• trpí jí cca 3 % populace

Potravinová intolerance není (na rozdíl od potravinové alergie) imunitně podmíněná. To zjednodušeně znamená, že nezávisí na naší imunitě. Je ale způsobena sníženou aktivitou nebo úplnou absencí enzymu, který nám pomáhá štěpit určitou součást konkrétní potraviny. Asi nejběžnějším typem je intolerance laktózy (mléčného cukru), způsobená nedostatkem laktázy (enzym štěpící laktózu), ale třeba i intolerancí bílkoviny kravského mléka (kaseinu) nebo rostlinné bílkoviny - lepku.

Únava a pokles výkonnosti

Dlouhodobě neřešené intolerance mohou mít rozsáhlé následky. Ať už jde o tzv. vyšší propustnost střevní sliznice (do těla putují toxické či nestrávené části jídla) nebo přibývání intolerancí na jiné potraviny.

Co dělat při pozitivním výsledku na potravinovou intoleranci?

Pokud zjistíme, že máme potravinovou intoleranci, je žádoucí, abychom odstranili z naší stravy veškeré problematické potraviny na dobu nejméně několika měsíců. Nevíte-li si rady s jídelníčkem, poraďte se s odborníkem na výživu či nutričním terapeutem.

Pokud příznaky pominou a odezní, můžeme vyřazené potraviny zkoušet zavést zpět do jídelníčku postupně jednu po druhé a pozorovat projevy. Mezi potraviny, které se nedoporučuje zařazovat zpět vůbec, jsou např. lepek, někdy je to i mléko a mléčné výrobky - vše je individuální.

Rostlinné bílkoviny

Na závěr si přestavme některé známé byť zapomínané alternativy živočišných bílkovin, tj. bílkoviny z rostlinné říše: dýňová semínka, arašídové máslo, konopné semínko, mandle, pistácie, lněné semínko, tofu, ovesné vločky, chia semínka, kešu oříšky, lískové oříšky, vlašské ořechy, sójové boby (nejlépe fermentované a GMO free), čočka, cizrna, quinoa. To byl jen zlomek příkladů. Rozmanitosti se meze nekladou. Důležitá je vždy pestrost a rozmanitost, tím mimo jiné omezíme vznik potravinových intolerancí.