Příčiny chorobné závislosti na sladkostech?

3. listopadu 2018, Petr Novotný, výživový poradce

Příčin chutí na sladké je mnoho, vyjmenujme si alespoň některé z nich: 

VLÁKNINA

Dlouhodobý deficit (nedostatek) vlákniny. Pokud strava obsahuje dostatečné množství rozpustné i nerozpustné vlákniny, sníží se glykemický index (GI). Vláknina ve stravě obecně zpomaluje vstřebávání cukrů do krve. Chuť na sladké není tak častá.

MINERÁLY

Další příčinou neodolatelné chutě na sladké bývá nedostatek některých důležitých složek ve stravě. U chuti na sladké to bývá většinou nedostatek některých minerálů (příkladem může být chrom, vanad)

HLADINA KREVNÍHO CUKRU

Nejčastější příčinou chutě na sladké jsou často se vyskytující výkyvy hladiny krevního cukru. V průběhu dne máme tendenci jíst různý počet jídel, která mají vysoký glykemický index tj. zvyšují hladinu cukru v krvi. V momentě, kdy sníme sladkost nebo jídlo ( i pití) s vyšším GI "vylítne" hladina cukru vzhůru a po krátký okamžik pocítíme pocity elánu, euforie, síly a svobody. To funguje do okamžiku, než na tuto situaci zareaguje hormon inzulin, který produkuje slinivka břišní a který se stará o snížení hladiny krevního cukru. Následně podvědomě saháme po další sladkosti a takto se to opakuje celý den. Křivka krevního cukru "lítá" nahoru a dolů a jsme v začarovaném kruhu. Chuť na sladké pak často střídá chutě na slané, pak na kyselé, a následně na slané a brzy na sladké....a tak se to opakuje, dokud nám není většinou špatně. Proč se tak děje? Cukr je uvolňující potravina (uvolňuje energii z těla). Sůl je stahující. Čím víc sníme stahujících potravin (vejce, sýry, sůl a slané výrobky, maso a uzeniny), tím víc jsme "staženi" a tím víc nás to tzv. "táhne" k uvolňujícím potravinám (tj. k cukru, medu, jižnímu ovoci, mléku, kávě, alkoholu nebo i drogám). Jednou z možností jak z jídelníčku vyřadit cukr, je nejdříve omezit sůl nebo dokonce na nějaký čas přestat solit úplně. Často stačí měsíc až dva jíst např. méně slaných potravin (popř. použití náhrad ve formě vhodného koření), aby se "vyčistili" chuťové buňky a netáhlo nás to ke sladkému. Jednoduché? Uvedeným způsobem můžeme manipulovat se stravou i v situacích, kdy potřebujete zrychlovat či zpomalovat metabolismus, vést tělo k rovnováze za účelem vyřešení zdravotních komplikací.

STRES

Chuť na sladké může být též vnějším projevem stresu. Častější je u těch, kteří jedí 2x denně než u těch, kteří mají krátké pauzy mezi jídly. Některé výzkumy dokonce ukazují, že tzv. "chorobná chuť" na sladké a slané potraviny je pouze naučeným zlozvykem. Těmto projevům se můžeme vyhnout dodržováním základních pravidel racionálního stravování - pestrostí stravy.

Nezvladatelným chutím na sladké je však jednodušší předcházet, než se s nimi potýkat.
Základem úspěchu je ochota ke změně. Držím palce :-)