Mikrobiom a alergie, úzkosti, nemožnost redukovat hmotnost ...
2. června 2019, Petr Novotný, výživový poradce
Každý dospělý člověk se zdravým střevním mikrobiomem hostí v tlustém střevě miliony bakterií. Během svého života pomáhají tyto bakterie produkovat spoustu důležitých látek, které mají vliv nejen na zdraví trávicího traktu, ale například na vstřebávání živin, krvetvorbu a v konečném důsledku na celkovou imunitu.
Sliznice tlustého střeva je nejdůležitějším obranným systémem lidského těla. Přibližně 80 % imunitního systému se nalézá právě zde. To, co máme v našich střevech, nás tedy zásadně ovlivňuje. Střevo a mozek jsou jako dvě spojené nádoby, někdy slýcháme přirovnání, že střevo a mozek jsou "jeden orgán". Je dokonce prokázáno, že více signálů je vysíláno ze střeva do mozku (než naopak).
Co vlastně narušuje náš mikrobiom? Výčet by mohl být dlouhý, ale jedná se zejména o antibiotika, alkohol, chemické doplňky stravy, sladké a umělá sladidla ale i stres. Především jakýkoli stres a emoční výkyvy ovlivňují náš sympatický a parasympatický nervový systém, následně pak velmi snadno dojde k nerovnováze (dysbióze) obyvatel našeho střeva. Ve svém střevě máme hodné a zlé bakterie. Ty druhé, zlé, pokud nejsou pod kontrolou produkují chemikálie, které narušují střevo pomalu a nerušeně, tzn. stěna střeva se stává více a více propustná a jídlo se začne vstřebávat nestrávené. Imunitní systém dokáže tyto nestrávené potraviny v krvi vyhledat a napadá je, což se projeví jako potravinová alergie. Ale může to být i něco, co ani nespojujeme se střevem, např. zhoršené astma, migréna, vyrážka na pokožce, bolesti kloubů, akutní zánět močových cest, pocity úzkosti, deprese. apod. Reakce bývá okamžitá, ale také výrazně opožděná (i dny). Bohužel často nemáme ani tušení, na co reagujeme.
Pokud dospějeme do stavu tzv. syndromu střevní propustnosti (leaky gut syndrom), nelze fungovat na plný mentální výkon. Přes 90 % neurotransmiterů (přenašečů nervových vzruchů) se tvoří právě ve střevech (včetně např. hormonu štěstí -serotoninu). Vždyť každý má vyzkoušeno, že když se najíme, je nám (za normálních okolností) dobře po těle. Pokud se neurotransmitery netvoří, už je jen kousek k pocitům úzkosti.
Praxe ukazuje, že i po transplantaci stolice od vhodného dárce se při nezměněném způsobu stravování hodné bakterie ve střevě "neudrží" a dochází často k návratu původních potíží. To samé platí, když tyto bakterie soustavně a průběžně nedoplňujeme (nejlépe pestrou fermentovanou /kvašenou/ stravou). Je dobré si uvědomit, že ve střevech žije tisíce druhů bakterií, takže těch "pár kmenů" bakterií, které doplníme jednorázovým použitím doplňku stravy mnoho nezmění - to je realita. Bylo zjištěno, že při konzumaci moderní stravy sestavené pouze z jídel rychlého občerstvení (Fastfood) dokážeme vyhubit za 10 dní až cca 40 % prospěšného mikrobiomu !
Nejsou probiotika jako probiotika (platí u doplňků stravy). Vždy je dobré si uvědomit, proč je chceme užívat. Jiná probiotika budeme používat u rozličných střevních zánětů, jiná u histaminové intolerance nebo potravinových intolerancích (enzymatické nedostatečnosti) či alergiích, jiná po léčbě antibiotiky, jiná při snaze o zmírnění depresí a úzkostí či neúspěšných pokusech o redukci váhy. Zde neexistuje paušální rada a možné potíže při užívání nevhodných probiotik při různých onemocněních jsou opravdu rozličné. Výzkumy v tomto směru intenzivně probíhají. Někdy jako pomoc nastupují individuálně na míru připravená probiotika.
Z posledních studií však plyne jasný závěr, mikroorganismy v našem těle podstatně ovlivňují, zda budeme nemocní nebo zdraví, štíhlí nebo obézní, veselí nebo smutní.