Proč jsme na NERVY a nejsme často schopni to ovlivnit?

26. ledna 2019, Petr Novotný, výživový poradce

SYMPATICKÝ nervový systém

Je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí. Mobilizuje zásoby energie a mimo jiné zpomaluje proces trávení. V těle zodpovídá za energii, motivaci, elán a nadšení. Je také účasten tzv. poplachové fáze vykonávané činnosti. Během této fáze se organismus nabudí - napínají se svaly, zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak, rozšiřují se zorničky, zvyšuje se sekrece potu, bledne kůže, mobilizují se bílé krvinky, rozšiřují se cévy svalů, zvyšuje se množství histaminu v těle a zpomalí se zažívání v trávicím traktu. Někdy se těmto symptomům říká také "předstartovní" symptomy.

Ke zvýšené aktivaci sympatiku dojde při poplachu v těle, tedy nejčastěji při stresu. Ten je odpovědí na jakoukoli významnou tělesnou či duševní zátěž. Probíhá při něm mobilizace veškerých sil organismu. Mimo stresu se sympatický nervový systém aktivuje například při prožívání silných emocí, při hypoglykémii i při užívání rozličných léků.

PARASYMPATICKÝ nervový systém

Parasympatikus řídí imunitní funkce, trávení, budování a opravy tkání. Je většinou nejaktivnější v průběhu spánku a jeho aktivita směřuje k útlumu mnohých funkcí. Zajišťuje činnost organismu v klidu a bezpečí a je odpovědný za přechod od sympatiku do klidového stavu. Celkově stimuluje proces trávení, pod jeho vlivem se zužují průdušky, zmenšují zorničky, zpomaluje srdeční činnost a celkově se tlumí tělesné i psychické pochody.

STRES

Stres ovlivňuje velmi často metabolismus všech živin. Podle jeho rozsahu a intenzity se pak liší i míra jeho dopadu na chování organismu. V případě, že je intenzita a doba krátkodobá, tělo přirozeně funguje v režimu "bojuj nebo uteč". Po takové akci přichází fáze uvolnění a návratu do normální situace. Pokud stres přetrvává po delší dobu, dochází k narušení fungování sympatického nervového systému. A právě toto je hlavním problémem současného způsobu života. Dochází totiž postupně k vyšší stimulaci parasympatického režimu jako reakce organismu na odklon od rovnováhy.

Jak z toho ven?

Východiskem z těchto situací může být kromě pohybové aktivity i podpora některými minerály, v čele s hořčíkem (podporuje aktivitu parasympatického režimu) a vápníkem (podporuje aktivitu sympatického režimu). Nedostatek vápníku nebo hořčíku může dokonce způsobit u citlivějších lidí nespavost. Samozřejmě zde záleží na dominanci sympatického nebo parasympatického režimu u daného jednotlivce. Je tedy žádoucí zaměřit svoji pozornost na rovnováhu v oblasti fungování sympatiku a parasympatiku, nejlépe kombinací potravin (s obsahem vápníku a hořčíku) a bylinkových čajů. Konkrétní rady je možné však upřesnit rámci řešení této situace na individuální úrovni. Proč tomu tak je?

Vápník má mj. i schopnost zpomalovat procesy tvorby energie v buňkách. Pokud je tvorba energie příliš rychlá, sacharidy jsou metabolizovány také velmi rychle a výsledkem je pak stav, kdy rychle vyčerpáme svoje disponibilní energetické zásoby. Pokud k tomuto dojde navíc v noci, může být výsledkem třeba nespavost. V tomto případě pak doplňování vápníku před spaním pomáhá u lidí s rychlým spalováním tomuto problému zabránit (neplatí u osob s pomalým spalováním!)

U jedinců s dominantním autonomním nervovým systémem hořčík funguje jako přírodní sedativum a brzdí sympatický nervový systém. U dominantního sympatiku, u kterého se nespavost projevuje překotným myšlením nebo neschopností zastavit myšlení při pokusech usnout, je hořčík užívaný před usnutím vynikající (kdežto vápník způsobuje většinou přesně opačný efekt). Jak je patrné na příkladech, vždy je v takových situacích potřeba přemýšlet, jakou potravinu, nápoj či suplement nejen před spaním, ale i obecně, konzumujeme.