Je vhodné jíst v létě ochlazující potraviny? A které to jsou?
25. srpna 2018, Petr Novotný, výživový poradce
Léto, dovolené, horké dny ... Často není od věci osvěžit se, popř. umět zařadit do stravy potraviny, které pomohou organismus ochladit, přestože byste to o nich na první pohled neřekli. Je ale dobré v létě organismus pouze ochlazovat?
Proto, abychom pochopili celý princip, je potřeba nejprve "překlopit" naše uvažování do tzv. holistického režimu. To znamená, že různé charakteristiky potravin je potřeba skloubit dohromady tak, aby jako celek vykazovaly tendenci směřující k rovnováze, navíc aplikovatelné na individualitu jedince. Současně by výsledný pokrm měl vycházet vstříc aktuálním či dlouhodobým potřebám konkrétního strávníka. V případě termiky není principem jíst v létě nutně pouze ochlazující či osvěžující potraviny (v takovém případě bychom nedosáhli rovnováhy, ale posunuli chování organismu prostřednictvím ovlivnění autonomní nervové soustavy do opačného extrému - zimomřivosti), ale kombinovat zástupce jednotlivých kategorií a současně preferovat takové, které nám příroda z pohledu své přirozenosti nabízí v aktuálním ročním období a příslušné zeměpisné lokalitě.
U jednotlivých potravin existuje na základě zkušenosti několik pomůcek:
- Tepelná úprava stravy posouvá termiku ohřívajícím směrem (tedy dodá ohřívající energii).
- Mnoho druhů koření má ohřívající vliv - jejich použití v kuchyni tak vždy posune výsledný pokrm ohřívajícím směrem.
- Přítomnost soli ochlazuje.
Obecně platí, že vše se děje na úrovni tendencí, které každý jedinec vnímá individuálně. Neexistuje žádný unifikovaný systém. Jak prakticky? Pokud např. v zimě budeme chtít sníst zeleninový salát, který má ochlazující účinky, můžeme chytře přidat koření (bazalka, zázvor, oregáno, česnek apod), které změní celkový efekt k našemu prospěchu. V létě si ale moc nepomůžeme a bude to fungovat naopak. V základu ale platí, že termické působení jednotlivých potravin není dáno konstantně, vždy se mění vlivem způsobu použité kuchyňské úpravy a použití dochucujících ingrediencí.
Letní TIP nejen při sportu:
V případě konzumace banánů u sportovců může být vnímání a manipulace s jejich termickým (ochlazujícím) efektem velkou výhodou. Běžně lze doporučit (atletům, cyklistům, volejbalistům...) banány jako svačinu před výkonem především v horkých letních měsících nebo na soutěžích v teplých krajinách. Vyplatí se dále kalkulovat s kombinacemi dalších ochlazujících potravin. Mohou to být
třeba jiné druhy jižního ovoce nebo zakysané mléčné výrobky (pozor na stravitelnost a mnohé další faktory). Zvýšené pocení lze eliminovat jednoduchým doporučením (nekonzumovat kávu, slazené nápoje, kořeněná jídla atd.). Suma sumárum práce s termickým účinkem potravin se vyplácí a tyto postupy skutečně fungují.
Příklady potravin a jejich termické účinky
Potraviny s ochlazujícím účinkem:
Banány, zelný salát, kiwi, slunečnicová semena, kachna, rebarbora, meloun, kaviár, krab, za studena lisované oleje, sůl, sójová omáčka, řasy, hlávkový salát, čekanka, řeřicha, kořen pampelišky, chřest.
Potraviny s osvěžujícím účinkem:
kravské mléko, jogurt, kyselá smetana, kyselé mléko, zelí, lilek, květák, brokolice, houby, nakládaná zelenina, okurka, ředkvičky, kyselé zelí, celer, rajče, cuketa, adzuki, špalda, hrách, citróny, kešu, králík, vepřové, estragon, žlutá sója, ječmen, nezralé ovoce, jablka, hrušky, ostružiny, borůvky, maliny, rybíz, pomeranče, grapefruity, klikva, višně.