Vliv pohybu na psychickou pohodu a zdraví 

20. srpna 2019, Petr Novotný, výživový poradce 

Dnes a denně slyšíme či čteme obecná doporučení typu: Hýbejte se, jezte zdravě a mějte "čistou" hlavu. Jinými slovy lze říci, že člověk je relativně zdráv, když se dostatečně pohybuje, rozumně se stravuje, má pozitivní mysl a udržuje dobré sociální vztahy s okolím? 

Pohyb je důležitým motorem

Člověk odjakživa byl, je a bude součástí pohybu věcí i událostí. Celý náš život je projevem pohybu. S pohybem máme obvykle spojené rozličné příjemné i nepříjemné pocity (euforie, uvolnění, ale i bolest či únava). Čím více a lépe dokážeme zdolat zátěž, tím jsme odolnější vůči různým podnětům okolního světa. Často se zlepší frustrační odolnost, trpělivost ale i silná vůle. Možná se nám podaří i lépe zvládat život a každodenní starosti. Jakékoli pohybové cvičení výrazně napomůže posílit důvěru ve svoje tělo a pohyb proto můžeme považovat za jeden z pilířů důvěry v sebe sama.

Kladný vliv na psychiku může být spojen i s potlačením negativních projevů, jako jsou nesoustředěnost, pocity strachu a úzkosti apod. Kosterní svalstvo dokáže odrážet naše emoce a to takovým způsobem, že přemíra napětí zvyšuje svalový tonus, a naopak tím, že uvolníme svalstvo, dosahujeme jistého duševního klidu. Pokud zvládneme uvolnit svoje svaly, navodíme si velmi elegantně klid ve své mysli. Základem je protahování a uvolňování zkrácených svalových partií.

Zlepšení nálady

Ti jedinci, kteří pravidelně sportují, mají ve srovnání s méně aktivními jedinci nižší výskyt úzkostných stavů, frustrace či osamělosti. Pravidelný pohyb střední intenzity ovlivňuje celkovou náladu, elán a nadšení, pohodu. To platí bezezbytku pro všechny věkové kategorie.

Posílení mozkových funkcí

Pohyb má vliv na zlepšení průtoku krve mozkem. Dochází ke zlepšení duševních schopností, nastartování funkcí v mozku, které mimo jiné ovlivňují odfiltrování zbytečných informací. Studie prováděné na lidech, ale i zvířatech ukazují, že při opakované fyzické zátěži dochází v mozku k chemickým změnám, které přispívají ke zlepšení paměti a schopnosti se učit. Dostatek fyzické aktivity působí jak na mysl, tak na tělo. Když se cítíme dobře, lépe nám to mysli.

Kvalitní spánek

Pohyb může být dobrým pomocníkem i pro zlepšení kvality spánku Při léčbě chronické únavy je pohyb podpůrným pomocníkem, který při přiměřené fyzické aktivitě napomáhá jak zlepšení spánku, tak i celkové nálady. Méně intenzivní pohyb ve večerních hodinách nenarušuje spánek ba naopak.

Podoby fyzické aktivity

Jakou zvolit pohybovou aktivitu? Odpověď je jednoduchá - jakoukoli, která nás bude bavit a nebudeme se do ní nutit. Může jít nejen o rychlou chůzi, turistiku, kolo, běh, fitness, plavání či jízdu na rotopedu, ale i domácí činnosti, jako práce na zahrádce a další - to všechno jsou vhodné pohybové aktivity, které dokáží významně redukovat hladinu stresu. Pamatujme si, že jakýkoli pohyb eliminuje negativní emoce a směruje náš organismus k pomyslné rovnováze. Pokud nás někdy přepadne špatná nálada, je žádoucí vstát a dát se do pohybu. Špatnou náladu totiž můžeme porazit hlavně pohybem. Mezi další pozitivní účinky pohybu patří vyrovnanější hladiny cukru (glykémie) a posílení imunitního systému. Zlepšení koncentrace a sebekontroly a celkové zvýšení sebevědomí. Pomáhá udržovat optimální váhu či redukovat nadváhu ale i zmírňovat obezitu.

Jak často a intenzivně?

To je samozřejmě otázkou individuality, jelikož jsme každý jin, máme odlišnou fyzickou zdatnost, jinou motivaci, jiné předpoklady ke zvládnutí cvičení, neexistuje proto jedno jediné pravidlo jak intenzivně a jak dlouho cvičit. Základní a fungující pravidlo říká, že pohyb bychom měli zařazovat každý den. Důležitá je tedy pravidelnost. Každý pohyb je lepší než žádný pohyb. Intenzitu cvičení je pak dobé přizpůsobit aktuální kondici. I jednorázová pohybová aktivita však dokáže poskytnout dostatečný efekt vedoucí k poklesu napětí, úzkostí či depresí. Dvacetiminutová svižná procházka nás obohatí zvýšením přílivu energie a sníženého napětí na několik hodin. Při snaze redukovat úzkostné stavy je daleko účinnější a prospěšnější středně intenzivní pohybová aktivita než aktivita s vysokou intenzitou (vše je samozřejmě vždy otázkou individuality).